Vítejte na tomto blogu, kde se budu dělit o poznatky a zážitky z dvoutýdenní stáže na Business school na University of South Australia. V tomto příspěvku popíšu, jak vůbec došlo k tomu, že jsem na takovouto stáž jel.
To bylo tak. V roce 2013 jsme v Brně organizovali konferenci o plagiátorství, kterou jsme ukončovali náš tříletý evropský projekt na toto téma. A dostali jsme kontakt na Tracey Bretag, která nám přijela udělat úvodní přednášku. A dokonce nás to tehdy nic nestálo. Jako keynote speaker se velmi osvědčila, tak jsme ji pozvali zase, když jsme o dva roky později konferenci organizovali znovu. To už jsme jí všechno platili, letenka byla největší položka v konferenční rozpočtu.
Ale stálo to za to, Tracey plagiátorství a akademické etice obecně opravdu rozumí. Je hlavní editorkou International Journal for Educational Integrity, teď jí vychází 1100stránková Handbook of Academic Integrity, šéfuje výkonnému výboru International Centre for Academic Integrity a má za sebou spoustu projektů v této oblasti. Už v roce 2013 nás zvala do Austrálie, ale tehdy vypadalo dost nepravděpodobně, že by k návštěvě fakt došlo.
Až do loňského února, kdy přišel ze zahraničního oddělení e-mail s výzvou na podávání projektů na mobility mimo EU. Jedna rychlá výměna e-mailů s Tracey a už jsem se hlásil. Já na 2 týdny do Austrálie v roce 2016, Tracey na 2 týdny do ČR v roce 2017 (to budeme zase dělat konferenci a zase ji budeme chtít jako keynote speakera). Pak bylo potřeba ještě napsat nějaké povídání o naší předchozí spolupráci, o tom, proč by nám EU měla naše cesty zaplatit a podobně. Tracey dodala skvělé povídání o tom, jak se o mě bude v Austrálii starat, jaké tu budu mít zázemí, proč má její univerzita zájem o moji návštěvu a jak to bude prospěšné pro všechny zúčastněné. A v červenci jsme věděli, že to vyšlo. V prvním kole žádosí o tzv. Kreditové mobility Erasmus+ byla MENDELU schválena jediná mobilita, a to právě moje a Traceyina. Jupí!
Pak jsme začali licitovat o termínu. Já jsem sem samozřejmě chtěl jet v době, kdy je na severní polokouli zima a na jižní teplo. Nakonec se ukázalo, že úloha má jediné řešení, a to první půlku února. Předtím má Tracey dovolenou, potom jede do USA na konferenci. Mně to navíc sedlo na poslední týden zkouškového a prázdniny, takže ideální stav.
A čeho bych tu měl dosáhnout? Zaprvé se pobavit o European Network for Academic Integrity, kterou právě zakládáme a rádi bychom se inspirovali systémem fungování už existujících organizací s obdobným zaměřením. Zadruhé se domluvit na společném výzkumu, projektech a publikacích. Tracey je čerstvě docentka, já bych měl být v tomto desetiletí taky, tak je potřeba pro to něco udělat. Dále se pokusíme vymyslet nějaký další společný projekt. Příští týden budu mít seminář o tom, jak se můžou mimoevropské univerzity (konkrétně UniSA) zapojit do evropských projektů. No a konečně bych se rád dozvěděl něco o tom, jak tu univerzita/fakulta funguje a jestli by nestálo zato něco okoukat a přenést do našeho prostředí.
V projektu jsme slíbili, že budu psát blog, takže tady je. Jednak proto, abych si později snáze vzpomněl na to, co jsem tu všechno dělal. A taky proto, že moje poznatky můžou zajímat i někoho jiného, takže si je tady může přečíst. Přeji příjemnou četbu!
To bylo tak. V roce 2013 jsme v Brně organizovali konferenci o plagiátorství, kterou jsme ukončovali náš tříletý evropský projekt na toto téma. A dostali jsme kontakt na Tracey Bretag, která nám přijela udělat úvodní přednášku. A dokonce nás to tehdy nic nestálo. Jako keynote speaker se velmi osvědčila, tak jsme ji pozvali zase, když jsme o dva roky později konferenci organizovali znovu. To už jsme jí všechno platili, letenka byla největší položka v konferenční rozpočtu.
Ale stálo to za to, Tracey plagiátorství a akademické etice obecně opravdu rozumí. Je hlavní editorkou International Journal for Educational Integrity, teď jí vychází 1100stránková Handbook of Academic Integrity, šéfuje výkonnému výboru International Centre for Academic Integrity a má za sebou spoustu projektů v této oblasti. Už v roce 2013 nás zvala do Austrálie, ale tehdy vypadalo dost nepravděpodobně, že by k návštěvě fakt došlo.
Až do loňského února, kdy přišel ze zahraničního oddělení e-mail s výzvou na podávání projektů na mobility mimo EU. Jedna rychlá výměna e-mailů s Tracey a už jsem se hlásil. Já na 2 týdny do Austrálie v roce 2016, Tracey na 2 týdny do ČR v roce 2017 (to budeme zase dělat konferenci a zase ji budeme chtít jako keynote speakera). Pak bylo potřeba ještě napsat nějaké povídání o naší předchozí spolupráci, o tom, proč by nám EU měla naše cesty zaplatit a podobně. Tracey dodala skvělé povídání o tom, jak se o mě bude v Austrálii starat, jaké tu budu mít zázemí, proč má její univerzita zájem o moji návštěvu a jak to bude prospěšné pro všechny zúčastněné. A v červenci jsme věděli, že to vyšlo. V prvním kole žádosí o tzv. Kreditové mobility Erasmus+ byla MENDELU schválena jediná mobilita, a to právě moje a Traceyina. Jupí!
Pak jsme začali licitovat o termínu. Já jsem sem samozřejmě chtěl jet v době, kdy je na severní polokouli zima a na jižní teplo. Nakonec se ukázalo, že úloha má jediné řešení, a to první půlku února. Předtím má Tracey dovolenou, potom jede do USA na konferenci. Mně to navíc sedlo na poslední týden zkouškového a prázdniny, takže ideální stav.
A čeho bych tu měl dosáhnout? Zaprvé se pobavit o European Network for Academic Integrity, kterou právě zakládáme a rádi bychom se inspirovali systémem fungování už existujících organizací s obdobným zaměřením. Zadruhé se domluvit na společném výzkumu, projektech a publikacích. Tracey je čerstvě docentka, já bych měl být v tomto desetiletí taky, tak je potřeba pro to něco udělat. Dále se pokusíme vymyslet nějaký další společný projekt. Příští týden budu mít seminář o tom, jak se můžou mimoevropské univerzity (konkrétně UniSA) zapojit do evropských projektů. No a konečně bych se rád dozvěděl něco o tom, jak tu univerzita/fakulta funguje a jestli by nestálo zato něco okoukat a přenést do našeho prostředí.
V projektu jsme slíbili, že budu psát blog, takže tady je. Jednak proto, abych si později snáze vzpomněl na to, co jsem tu všechno dělal. A taky proto, že moje poznatky můžou zajímat i někoho jiného, takže si je tady může přečíst. Přeji příjemnou četbu!
Žádné komentáře:
Okomentovat