Protože hlavním tématem mojí návštěvy je akademická etika (Academic integrity), hned druhý den mě pozvali na jednání místní disciplinární komise (Formal inquiry), které Tracey předsedala. Veřejné to není, ale Tracey pro mě obstarala speciální povolení. Můžu se dívat, dělat si poznámky, nahlížet do spisu, ale nesmím mluvit.
O co šlo? V jednom předmětu se psaly tři eseje. A řeší se případ čínského studenta, který napsal dvě naprosto mizerné eseje a třetí byla perfektní. Učiteli to přišlo divné, tak studenta nahlásil. Tady je běžné, že žádné podezření nesmí učitel řešit sám. Od toho je tu "Academic integrity officer" (AIO). Do češtiny bych tuto pozici přeložil jako "etický referent", uvítám náměty na lepší překlad. Ten si dotyčného pozval, aby mu to vysvětlil. Student říkal, že první dvě práce odevzdával narychlo, napsal je v čínštině a přeložil Google translatorem. Na té třetí si pak dal záležet. Hm, ale množství gramatických chyb ve vašich písemkách spíš odpovídá těm prvním dvěma pracem, než té třetí. Kamarád mi pomohl s gramatikou. A vaše čínská sestra, o které píšete, se skutečně jmenuje Ellen? A můžete mi vysvětlit, co jste myslel tímto odstavcem? Etická referentka po krátkém rozhovoru dospěla k závěru, že třetí esej dotyčný student nepsal. A protože toto je závažný případ porušení pravidel akademické etiky, za který hrozí větší trest, než jen nula bodů za práci, šel případ před disciplinární komisi.
V té seděla Tracey jako předsedkyně, jiný etický referent téže katedry, etický referent z jiné katedry a zástupce studentů. Pak jsem tam byl já a zapisovatelka. Ještě mohl přijít student, ale nepřišel. Kdyby byl přišel, býval by si mohl s sebou ještě přivést někoho dalšího jako "advokáta".
Komise se shodla na tom, že práci student určitě nepsal. Jestli za ni někomu zaplatil není možné zjistit ani dokázat, ale není to podstatné. Takže v souladu s praxí v obdobných případech je student na 6 měsíců vyloučen ze studia, předmět musí opakovat a znovu se může zapsat až poté, co napíše esej o tom, proč je dobré studovat poctivě. A tu musí třikrát konzultovat s učebním poradcem (learning advisor).
Zajímaly mě podrobnosti o fungování celého systému. Na 2000 studentů potřebují jeden plný úvazek etického referenta a jeden plný úvazek administrativní podpory, která pečuje o spisy a pořizuje zápis z každého jednání. Neznamená to ale, že by měli etické referenty na plný úvazek. Vždy to je učitel, který typicky 3/4 úvazku učí a 1/4 úvazku věnuje této činnosti. Takže jich mají na fakultě víc. Jednou za dva měsíce se všichni potkají a slaďují postupy, aby byl proces co nejobjektivnější.
O každém případu je záznam v informačním systému. Evidují se tedy i menší prohřešky a když student nastřádá tři, jde automaticky před disciplinární komisi a může být vyloučen ze studia.
Celý systém metodicky řídí celofakultní Academic Integrity Office, což je právě Tracey. Kromě organizace jednání disciplinárních komisí vydává metodické materiály pro učitele, koordinuje etické referenty a téma akademické etiky se snaží propagovat mezi studenty i učiteli. Právě intenzivní propagace tématu vedla ke strmému nárůstu počtu případů. Dříve jich bývalo cca 100 za rok, teď jich mají 100 za 2 měsíce existence celofakultní kanceláře. Neznamená to, že by se víc podvádělo. Jen se teď ty případy víc řeší. Tracey předpokládá, že po čase začne počet případů klesat, protože studenti si budou dávat větší pozor.
I tady je samozřejmě možné systém přelstít. Stačí se hodně dlouho odvolávat. Když student nesouhlasí se závěrem etického referenta, odvolává se k disciplinární komisi. Pak se může odvolat k děkanovi, a nakonec k rektorovi. Všechno trvá dlouho a pokud student mezitím dostuduje, diplom už mu nikdo nevezme.
Musím ale říct, že se mi místní systém líbí. Proces je sice složitější než u nás, na druhou stranu je objektivnější. Díky tomu, že prohřešky neřeší přímo učitelé, ale referenti, je to daleko objektivnější. Referenti jsou navíc zkušení, takže případ vyřeší rychleji a kvalitněji, než by to zvládl učitel. Prostě dlaší krok v jinak standardní dělbě práce. Díky pečlivému zaznamenávání všeho se dostane i na studenty, kteří podvádějí opakovaně, ale v různých předmětech u různých učitelů.
Systém etických referentů funguje na mnoha školách ve Velké Británii a v Austrálii. Komplexní systém a metodická podpora je ale na UniSA jedinečná. Ptal jsem se, jestli jim to nesnižuje zájem studentů. Přece jenom, ti, kteří chtějí hlavně diplom, půjdou radši na školu, která poctivost zas tak neřeší. To mi Tracey potvrdila, ale dodala, že o takovéto studenty oni zkrátka nestojí. Zaprvé by po absolvování dělali škole špatné jméno a zadruhé je řešení prohřešků nesmírně náročné na lidské zdroje. Takže je lepší svoji propagaci zaměřit na poctivé studenty, kteří se chtějí něco naučit.
O co šlo? V jednom předmětu se psaly tři eseje. A řeší se případ čínského studenta, který napsal dvě naprosto mizerné eseje a třetí byla perfektní. Učiteli to přišlo divné, tak studenta nahlásil. Tady je běžné, že žádné podezření nesmí učitel řešit sám. Od toho je tu "Academic integrity officer" (AIO). Do češtiny bych tuto pozici přeložil jako "etický referent", uvítám náměty na lepší překlad. Ten si dotyčného pozval, aby mu to vysvětlil. Student říkal, že první dvě práce odevzdával narychlo, napsal je v čínštině a přeložil Google translatorem. Na té třetí si pak dal záležet. Hm, ale množství gramatických chyb ve vašich písemkách spíš odpovídá těm prvním dvěma pracem, než té třetí. Kamarád mi pomohl s gramatikou. A vaše čínská sestra, o které píšete, se skutečně jmenuje Ellen? A můžete mi vysvětlit, co jste myslel tímto odstavcem? Etická referentka po krátkém rozhovoru dospěla k závěru, že třetí esej dotyčný student nepsal. A protože toto je závažný případ porušení pravidel akademické etiky, za který hrozí větší trest, než jen nula bodů za práci, šel případ před disciplinární komisi.
V té seděla Tracey jako předsedkyně, jiný etický referent téže katedry, etický referent z jiné katedry a zástupce studentů. Pak jsem tam byl já a zapisovatelka. Ještě mohl přijít student, ale nepřišel. Kdyby byl přišel, býval by si mohl s sebou ještě přivést někoho dalšího jako "advokáta".
Komise se shodla na tom, že práci student určitě nepsal. Jestli za ni někomu zaplatil není možné zjistit ani dokázat, ale není to podstatné. Takže v souladu s praxí v obdobných případech je student na 6 měsíců vyloučen ze studia, předmět musí opakovat a znovu se může zapsat až poté, co napíše esej o tom, proč je dobré studovat poctivě. A tu musí třikrát konzultovat s učebním poradcem (learning advisor).
Zajímaly mě podrobnosti o fungování celého systému. Na 2000 studentů potřebují jeden plný úvazek etického referenta a jeden plný úvazek administrativní podpory, která pečuje o spisy a pořizuje zápis z každého jednání. Neznamená to ale, že by měli etické referenty na plný úvazek. Vždy to je učitel, který typicky 3/4 úvazku učí a 1/4 úvazku věnuje této činnosti. Takže jich mají na fakultě víc. Jednou za dva měsíce se všichni potkají a slaďují postupy, aby byl proces co nejobjektivnější.
O každém případu je záznam v informačním systému. Evidují se tedy i menší prohřešky a když student nastřádá tři, jde automaticky před disciplinární komisi a může být vyloučen ze studia.
Celý systém metodicky řídí celofakultní Academic Integrity Office, což je právě Tracey. Kromě organizace jednání disciplinárních komisí vydává metodické materiály pro učitele, koordinuje etické referenty a téma akademické etiky se snaží propagovat mezi studenty i učiteli. Právě intenzivní propagace tématu vedla ke strmému nárůstu počtu případů. Dříve jich bývalo cca 100 za rok, teď jich mají 100 za 2 měsíce existence celofakultní kanceláře. Neznamená to, že by se víc podvádělo. Jen se teď ty případy víc řeší. Tracey předpokládá, že po čase začne počet případů klesat, protože studenti si budou dávat větší pozor.
I tady je samozřejmě možné systém přelstít. Stačí se hodně dlouho odvolávat. Když student nesouhlasí se závěrem etického referenta, odvolává se k disciplinární komisi. Pak se může odvolat k děkanovi, a nakonec k rektorovi. Všechno trvá dlouho a pokud student mezitím dostuduje, diplom už mu nikdo nevezme.
Musím ale říct, že se mi místní systém líbí. Proces je sice složitější než u nás, na druhou stranu je objektivnější. Díky tomu, že prohřešky neřeší přímo učitelé, ale referenti, je to daleko objektivnější. Referenti jsou navíc zkušení, takže případ vyřeší rychleji a kvalitněji, než by to zvládl učitel. Prostě dlaší krok v jinak standardní dělbě práce. Díky pečlivému zaznamenávání všeho se dostane i na studenty, kteří podvádějí opakovaně, ale v různých předmětech u různých učitelů.
Systém etických referentů funguje na mnoha školách ve Velké Británii a v Austrálii. Komplexní systém a metodická podpora je ale na UniSA jedinečná. Ptal jsem se, jestli jim to nesnižuje zájem studentů. Přece jenom, ti, kteří chtějí hlavně diplom, půjdou radši na školu, která poctivost zas tak neřeší. To mi Tracey potvrdila, ale dodala, že o takovéto studenty oni zkrátka nestojí. Zaprvé by po absolvování dělali škole špatné jméno a zadruhé je řešení prohřešků nesmírně náročné na lidské zdroje. Takže je lepší svoji propagaci zaměřit na poctivé studenty, kteří se chtějí něco naučit.
Tome, jestli se do něčeho podobného chceš pouštět i u nás, rád ti s tím pomůžu. Zjevně se jedná o diametrálně odlišný přístup k podvádějícím studentům, ne jako u nás, kde za prokazatelné nabádání k opisování student vyslouží podmínečné vyloučení a ti, kteří "jen" podváděli, dostanou "ty ty ty, už to nedělej!". :)
OdpovědětVymazat